čtvrtek 7. prosince 2017

My všichni jsme vesmírní cestovatelé. Kam cestujeme a jakou rychlostí?

Zavřete na chvíli oči a představte si, že celá tato planeta je prosklená a odmyslete si její atmosféru a mraky. Co vidíte pod sebou a všude kolem vás? Ano, správně. Nevidíte nic jiného, než vesmír. Nacházíte se uprostřed nekonečného prostoru a na kulatém kusu horniny s trochou vody letíte neuvěřitelnou rychlostí neznámo kam.



Možná, že zrovna sedíte v klidu ve vašem křesle nebo někde na louce u řeky, ale vězte, že jste neustále v pohybu. S celou touto planetou se točíte kolem její osy rychlostí 1600 km za hodinu. Díky gravitaci, která vás drží pevně k povrchu, si této rychlosti ani nevšimnete.

S takto rychle rotující koulí my všichni obíháme hvězdu nazvanou Slunce rychlostí 107 tisíc km za hodinu. Protože jsme od něj vdáleni 150 milionů kilometrů, i přes tuto obrovskou rychlost nám trvá 365 dní, než Slunce celé obletíme. Celá tato každoroční cesta je dlouhá 970 milionů kilometrů.

Už se vám z těch rychlostí dělá špatně? Tak se pořádně držte, protože to zdaleka není celé.

Slunce, kolem kterého obíháme, je jen jedna z mnoha miliard hvězd, které tvoří tuto galaxii. Každá z těchto hvězd uvnitř Galaxie je v neustálém pohybu. Naše Sluneční soustava momentálně cestuje směrem ke hvězdě Vega a to rychlostí 70 tisíc km za hodinu.

Galaxie jako celek se ale se všemi jejími hvězdami a planetami otáčí jako obrovský větrník a tím vše putuje kolem jejího středu. Po takzvané Mléčné dráze tedy dále cestujeme neuvěřitelnou rychlostí 792 tisíc km za hodinu.
Našemu Slunci trvá 225 milionů let, než oběhne střed Galaxie. Tento jeden oběh se nazývá Galaktický rok.

Ve vesmíru jsou miliardy dalších galaxií a podobně jako střepiny granátu po své explozi, každá z nich letí nějakým směrem a to již od doby, kdy se začaly formovat, tedy zhruba 1 miliardu let po Velkém třesku. Jakou rychlostí putuje naše Galaxie vesmírem?
2,1 milionů kilometrů za hodinu...

Zdroj: Astrosociety.org

pátek 2. září 2016

Proč se učit cizímu jazyku aneb 7 předností bilingvizmu


Učení se cizím jazykům je pro člověka velkým přínosem. Jak různé studie prokázaly, mozek lidí ovládající dva nebo více jazyků pracuje odlišným způsobem než mozek lidí, kteří mluví pouze jedním jazykem a tyto odlišnosti přináší několik podstatných výhod.





1. Budete chytřejší


Mluvením cizím jazykem zlepšujete funkčnost vašeho mozku tím, že ho nutíte poznávat významy slov a zpracovat je a komunikovat v různých jazykových systémech. Tato dovednost pak zvyšuje vaši schopnost řešit jiné problémy a úkoly.
Žáci, kteří studují cizí jazyky, mívají lepší výsledky u zkoušek než jejich vrstevníci, kteří hovoří pouze jedním jazykem a to zvláště u testů z matematiky, čtení a slovní zásoby.


2. Budete mít větší schopnost provádět více úkolů najednou


Lidé ovládající více jazyků, zejména děti, umí obratně přepínat mezi dvěma systémy řeči a psaní. Podle studie z Pennsylvánské státní univerzity toto žonglérské umění člověku dává lepší schopnost provádět více úkolů najednou, protože mohou snadno přepínat mezi různými strukturami. Výzkum ukázal, že lidé, kteří mluví více než jedním jazykem, dělají méně chyb při provádění dvou různých úkolů současně.


3. Můžete odvrátit Alzheimerovu nemoc a demenci


Na toto téma bylo provedeno několik studií a výsledky jsou konzistentní. U lidí mluvících jedním jazykem je průměrný věk pro první příznaky demence 71,4 let. U lidí, kteří mluví dvěma nebo více jazyky je průměrný věk těchto prvních příznaků 75,5 let.


4. Vaše paměť se zlepší


Pedagogové často přirovnávají mozek ke svalu, protože funguje lépe, pokud se cvičí. Studium jazyka zahrnuje zapamatování si slov a pravidel a tímto se tento mentální sval posiluje. Toto cvičení tedy zlepšuje celkovou paměť. Studie ukazují, že bilingvní jedinci si lépe pamatují například nákupní seznamy, názvy a pokyny pro cestu.


5. Budete vnímavější


Studie barcelonské univerzity Pompeu Fabra ukázala, že lidé hovořící dvěma jazyky umí lépe pozorovat své okolí. Lépe také postřehnou klamnou informaci. 
S takovouto schopností se můžete stát dobrými detektivy...


6. Vaše rozhodovací schopnosti se zlepší


Podle studie z University of Chicago mají bilingvní jedinci větší tendenci činit racionální rozhodnutí. Každý jazyk obsahuje ve svém slovníku jemné nuance a implikace a ty mohou podvědomě ovlivnit náš úsudek. Bilingvní jedinci si jsou více jistí správností své volby po té, co o svých možnostech popřemýšlí ve svém druhém jazyce a zjistí, jestli jejich původní úsudek byl správný či nikoliv.


7. Zlepší se vám vyjadřování v mateřském jazyce


Studium cizího jazyka zaměřuje vaší pozornost na zákonitosti jazyka, čili na gramatiku, časování a větné stavby. Díky tomu si lépe uvědomujete jazyk jako takový a znáte způsoby, jak s ním zacházet. Tyto schopnosti vám mohou pomoci stát se lepším spisovatelem, editorem nebo efektivnějším komunikátorem.




sobota 16. dubna 2016

Na této planetě existuje tvor, který přežije desítky let ve zmrlém stavu a nečiní mu problém ani vroucí voda či silná radiace.




Žádní jiní známí živočichové nevydrží takové extrémní podmínky, jako želvušky.
V nepříznivých podmínkách upadají do stavu, ve kterém jsou nesmírně odolné vůči vnějším vlivům. V něm vydrží sucho, var, extrémní mráz, škodlivé záření i prostředí bez kyslíku.

Nachází se téměř ve všech prostředích: na ledovcích, pouštích, plážích, v pralesích a v půdě, ale nejčastěji ve vodních sedimentech a na povrchu lišejníků a mechů ve vodě.

Želvušky snesou více než tisíckrát vyšší dávku radiace než ostatní živočichové na Zemi, včetně člověka - až 570 000 radů.

Byly zaznamenány případy, kdy želvuška přežila neuvěřitelných 30 let ve zmrzlém stavu a to při -20°C, dále několik dní při −200°C, několik minut při −272°C a několik minut při +151°C.

Aby se uchránily od vody, která zvyšuje svůj objem při mrznutí, tito tvorové dokáží snížit podíl vody v těle z 85% na 3%.

Různé druhy želvušek jsou v dospělosti velké 0,1 až 1,5 mm.


Želvuška také snese extrémně nízký tlak vakua a jsou prvními známými živočichy, kteří přežili několik dní ve volném vesmíru.
Snesou také tlak 6 krát vyšší, než je na nejhlubším dně oceánu - až 75 000 atmosfér. Jen pro porovnání - člověk teoreticky přežije maximálně 400 atmosfér.

Jestli nějaký tvor přežije případnou atomovou válku či globální přírodní katastrofu, jako například střet s obřím meteoritem, tak to budou určitě želvušky.


Zdroj


úterý 5. dubna 2016

Pouhých 1.75% vody na Zemi je čerstvá a pitná voda. Zbytek je voda slaná a nebo v ledovcích.

Bez vody bychom nemohli žít. 7 miliard lidí a nespočet dalších živočichů na této planetě si musí vystačit s necelými dvěma procenty veškeré vody, protože ostatní voda není pitná, ať už kvůli obsažené soli v mořích a oceánech, nebo její zmrzlé formě.
Ale ani toto malé množství pitné vody nám není celé k dispozici, protože zhruba 30% z této části vody je v podzemí.
Lidé většinu pitné vody získávají z řek a ty tvoří necelé půl procento veškeré povrchové vody na Zemi.


Porovnání objemu veškeré vody se suchou Zemí.

Když jsme u těch čísel, možná, že by bylo zajímavé také zmínit, že 85% světové populace žije v té nejsušší části planety, 783 milionů lidí nemá přístup k čisté vodě a téměř 2,5 miliardy nemá přístup k dostatečným hygienickým zařízením.

Možná, že po přečtení tohoto článku budete hledět na svou pravidelnou sklenici čisté vody úplně jinak.




sobota 19. července 2014

Mezinárodní kosmická smlouva říká, že nikdo nemá nárok na vlastnictví měsíce.

 

Jestli jste plánovali, že si koupíte pozemek na měsíci a budete tam létat na dovolenou, asi vás zklamu...
Existuje totiž tzv. Kosmická smlouva, která vstoupila v platnost již 27. ledna 1967 a ta říká, že kosmický prostor patří celému lidstvu a jednotlivé státy si ho nemohou žádným způsobem přivlastnit.

Dále také zakazuje státům umísťovat na měsíc jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení a to samé platí o oběžné dráze Země nebo na jiných nebeských tělesech. Využití Měsíce a dalších nebeských těles vyhrazuje pouze pro mírové účely a výslovně na nich zakazuje budování vojenských základen, provádění vojenských manévrů nebo testování jakýchkoli zbraní.

Měsíc a jeho přírodní zdroje jsou prohlášené  za „společné dědictví lidstva“.

27 zemí smlouvu zatím jen podepsalo, 102 dalších zemí ji i oficiálně schválilo, neboli ratifikovalo. Mezi ně naštěstí patří všechny ty země, které jsou schopny se na měsíc dostat.

Doufejme jen, že tuto smlouvu nikdy nikdo neporuší.

Zdroj

čtvrtek 17. července 2014

Sokotra: Malý ostrůvek, na kterém je 825 naprosto unikátních druhů rostlin.


Sokotra je malé souostroví čtyř ostrovů, které je součástí Jemenské republiky a geograficky je považované za součást Afriky. Největší z ostrovů je též nazván Sokotra a nachází se na něm 825 druhů rostlin, které neexistují nikde jinde na světě.

Vysvětlení jak je toto možné je vlastně velmi prosté.

V době před asi 250 milióny lety, kdy všechny dnešní kontinenty byli součástí jedné obří pevniny, většina forem života se mohla volně pohybovat a šířit z jednoho regionu do druhého.
Nicméně, Sokotra byla ostrovem již v té době. Tato izolace od všech kontinentů znamenala, že evoluční proces flóry i fauny na Sokatře se nikdy nedostal jinam.



Zdroj

neděle 13. července 2014

Ještě stále existují zašifrované zprávy z druhé světové války, na jejichž rozluštění se dodnes pracuje.


Cílem šifrování je skrýt obsah zprávy před každým, komu tato zpráva není určena.  První známé příklady užití šifrování pochází již z antiky, (před 4000 lety) a zašifrované zprávy se používaly snad ve všech větších válkách.

Během druhé světové války byly šifry velmi důležitým aspektem pro komunikaci a obě strany vyvinuly obrovské úsilí k vytvoření toho nejlepšího systému pro šifrování svých zpráv a k dešifrování informací svých protivníků, aby chránili životy svých vojáků. Kupodivu stále existují kódované zprávy nacistů, které spojenecké síly nebyly schopny rozluštit během války a nedokáží si s nimi poradit ani dnešní nadšenci a odborníci pro kryptoanalýzu, tzv. codebreakers.

Tyto šifrové texty jsou z roku 1942 a byly vytvořeny pomocí různých německých šifrovacích technik. Dnes se za pomoci obří počítačové databáze zjišťuje, co tyto texty znamenali a dva ze tří dosud nerozluštěných se již podařilo poměrně slušně dekódovat díky nové technologii, která přišla v roce 1995. Obě zprávy obsahovaly souřadnice britských jednotek pro německé ponorky. Kdyby se je podařilo dešifrovat včas, mohla být tenkrát zachráněna spousta životů.
Poslední zašifrovaná zpráva na rozluštění ještě čeká. Použity mají být superpočítače.

Tato zpráva byla vytvořena pomocí známého šifrovacího stroje Enigma a možných důvodů proč je tak obtížné jí rozluštit je podle odborníků víc. Mohlo prý jít o takzvanou oficírskou zprávu a její část je šifrovaná dvojitě. Také je možné, že ve zprávě chybí písmena. Buď byla zpráva špatně zachycena a nebo některá písmena v ní chybí zcela úmyslně.

Zdroj